Využijte poznatků moderního oboru a jeho výzkumů pro zlepšení svého psychického i fyzického zdraví a celkově zvyšte kvalitu svého života.
Co je to epigenetika
Epigenetika jako podobor genetiky, se zabývá tím, jak se geny různě projevují, aniž by se ale změnila jejich DNA. Odpovídá na otázku: „Jak to, když dva lidé mají stejný gen (např. pro cukrovku), se tento gen u jednoho projeví (léčí se s cukrovkou) a u druhého ne (je zdravý).
Geny jsou to, co rozlišuje buňky, které jsou jinak v základu stejné, resp. které geny v DNA jsou zapnuté či vypnuté. Za nemocí pak stojí právě problém v „zapnutosti“ nebo „vypnutosti“ určitého genu. Představit si to můžete i tak, že soubor všech genů (genom) jednoho člověka je jako kniha, v nichž si každá specifická buňka (jaterní, mozková) čte jen jednu kapitolu, která je pro ni určená. A epigenetické značky jsou jako záložky a poznámky, s jejichž pomocí si příslušné buňky vyhledají v knize pasáž, která se jich týká a je pro ně určena.
Tyto záložky (a samotné geny) můžeme zdědit po rodičích, můžeme je získat i vlivem událostí v rané fázi života během těhotenství. Dobrá zpráva je, že epigenetika nám může ukázat a naučit nás, jak můžeme aktivitu našich genů ovlivnit. Dokonce můžeme napravit, co už vzniklo. Je sice důležité jaké geny jsme po rodičích zdědili, ale co s nimi uděláme je zcela v našich rukou.
Epigenetické faktory
Co vypíná a zapíná naše geny
Mezi epigenetické faktory patří pohyb, výživa, kouření, konzumace alkoholu, toxiny z životního prostředí, ale i stres nebo spánek. To vše může ovlivnit aktivitu řady důležitých genů v naší DNA, a jejich prostřednictvím pak i naše zdraví, fyzickou i duševní kondici, mentální výkonnost či rychlost stárnutí.
Vezměme si například pohyb. Tělo je na něj od přírody nastavené. Když se nehýbeme, změní se geny a naopak. Alespoň lehká zátěž (stačí 20 minut svižnější procházky 3-4x týdně), znamená pro tělo překvapení a tolik potřebnou adaptaci na zátěž. Což přinese pozitivní dopad pro náš oběhový systém a srdce, plíce, klouby, silnější kosti, lepší hospodaření s glukózou a tedy prevenci cukrovky. Vedlejším efektem je samozřejmě i hubnutí, což je velmi žádoucí pokud máte hodně kilo navíc. Obezita přináší jiné epigenetické vzorce, které zvyšují riziko široké škály nemocí a třeba i depresi.
Psychika z pohledu epigenetiky
Většina duševních nemocí a psychických obtíží je zčásti podmíněna geneticky, ale jejich projevení se během života mají na svědomí opět epigenetické faktory. Například všechny stresové hormony působí epigeneticky. Takže trvale zvýšená hladina stresových hormonů, které nám kolují v krvi, může mít za následek vážná duševní onemocnění, jako je úzkostná porucha, deprese, ale i fyzická onemocnění: metabolický syndrom, obezita, nemoci srdce, mozková mrtvice či chronické trávicí potíže. To už stojí za vážné zamyšlení se, kolik stresu zažívám ve svém životě a zda to tak chci.
Jak zmírnit úzkost
Kromě psychoterapie nám epigenetika nabízí další nástroje, jak ovlivnit trvalé podráždění až panické stavy, které zažíváme při úzkosti. Je třeba omezit, či lépe úplně vynechat alkohol. Zařadit pohyb, například 3x týdně na 50 minut zvolit nějakou vytrvalostní aktivitu. Mít vyváženou a zdravou stravu, ve které nechybí hořčík, zinek, omega 3 a probiotika. Případně tyto živiny dodávat navíc v doplňcích stravy. Doporučený je i šišák bajkalský, který tlumí úzkost, ale nepůsobí sedativně a není návykový, doporučená je čtyř týdenní kúra. Podobně funguje i rozmarýn, který navíc pozitivně ovlivňuje kvalitu spánku. Přidat můžete i kurkumin v kombinaci s piperinem, který můžete brát i dlouhodobě.
Shrnutí
Epigenetika je spojovací článek mezi tělem a myslí. Vysvětluje tedy zákonitosti psychosomatiky (viz. článek Psychosomatika). Způsob jakým žijeme, významně ovlivňuje aktivitu či neaktivitu našich genů. Barvu očí sice nezměníme, ale fyzickou a psychikou pohodu ano. Epigenetika je také o převzetí zodpovědnosti za své vlastní zdraví a rozhodnutí, že to chci dělat jinak. Tedy nastavit si životní styl tak, abych si tím prospíval a neškodil si. V souhrnu to znamená, dbát na zdravou stravu a tím mít vyvážený mikrobiom ve střevech. Mít pravidelný pohyb. Hodně spát. Při obezitě zhubnout – stačí 5%. Nekouřit a necpat do sebe ani jiné drogy. Umět pracovat se stresem, např. pomocí všímavosti a meditace. Vím, zní to jednoduše, ale jednoduché to není. Nicméně, alespoň se o to snažit, má určitě cenu. Vždyť jde o naše zdraví.
Pro další inspiraci:
Gololobová Blanka – Epigenetika, chytrý průvodce pro každý den. Praha: Blue step, spol. s. r. o. 2019
